Bylo nebylo
Jak to doopravdy bylo s příchodem Cyrila a Metoděje
Unavená redakce • 5.7.2025
Rok 863. Velká Morava. Místní vládce kníže Rastislav si sedí u ohně a čte...
... vlastně nečte nic, protože neexistuje písmo, kterým by mohl. Jen tak přemítá nad tím, proč mu všichni píšou latinsky, když jeho lid ani netuší, co znamená Gloria in excelsis Deo, a domnívají se, že Amen je pokyn k jídlu.
„To chce změnu,“ pomyslí si Rastislav. „Potřebujeme někoho, kdo by nám přinesl písmo, školství, možná nějaký ten jazykový kurz a hlavně... náboženské vzdělání, které nebude v cizí řeči, u všech svatých!“
A tak pošle dopis do Byzance. Dodnes se veví přesně jak – pravděpodobně přivázaný k noze holuba, který asi nikdy nedoletěl, nicméně legenda praví, že zpráva se do rukou samotného císaře Michala III nakonec dostala.
Císař přečetl zprávu, zavolal si své lidi a povídá:
„Hele, Morava chce misionáře. Pošleme jim někoho schopného, nebo aspoň někoho, kdo má pěkné písmo.“
A tak se ke slovu dostávají bratři Konstantin (později Cyril) a Metoděj – původně knihovník a soudce, tedy ideální dvojka pro duchovní invazi. Nikdy na Moravě nebyli, mapy neměli a o počasí tam věděli jen to, že je „někde na sever, kde prší i v duši“.
Cesta plná úskalí.
Cesta trvala několik měsíců. Ne kvůli vzdálenosti, ale protože se Cyril neustále zastavoval u každého pramene, aby si zapisoval nové symboly, které by se mohly hodit do nové abecedy. Metoděj mezitím běhal po kraji a sháněl křesťansky vhodné občerstvení (a aby jim zas někdo nedal vepřo knedlo jako obětní pokrm).
Když dorazili na Velkou Moravu, čekalo je nadšené přivítání. Místní se domnívali, že jde o novou formu stand-upu.
„Támhle ten menší prej vymyslel písmo!“
„A ten vyšší bude soudce. Paráda, konečně bude někdo řešit, kdo komu ukradl slepici!“
Vznik hlaholice
Cyril vytvořil hlaholici údajně proto, že mu do inkoustu upadla moucha a vytvořila zajímavý tvar. Ostatní znaky vznikaly při pokusech vysvětlit Metodějovi, že tenhle čtvereček znamená „ž“.
Lidé si to rychle osvojili. Tedy, alespoň natolik rychle, že za deset let uměli zapsat své jméno. Na kapesník. Který nebyl.
Náboženství, jak ho ještě neznali
Bratři začali sloužit mše ve staroslověnštině. Lidé byli nadšení, protože poprvé rozuměli tomu, že se právě modlí za déšť a ne za husu. To se nelíbilo Frankům, kteří byli zvyklí, že se mše drží latinsky, protože „kdo nerozumí, ten se víc bojí a míň ptá.“
Závěrečný účet
Když Cyril umřel v Římě (prý na vyčerpání z výuky gramatiky), Metoděj pokračoval sám a hádal se se všemi, kdo tvrdili, že písmo má být krásné – on věděl, že hlavní je, aby se z něj dalo číst, a to i po čtyřech medovinách.
A tak to bylo.
Cyril a Metoděj – první influenceři staroslověnského světa. Bez reklam, bez podcastů, jen s klínovým písmem a vírou v to, že když člověk neumí číst, má mu to někdo přeložit. I kdyby to znamenalo jít až na Moravu.